A to je pro letošek všechno (tá dy dá dy dá), příště budeme pokračovat na nové stránce.
Když jsme v Telči v hospodě hodnotili rok 2013 (do žádných podrobností jsme nezabíhali), shodli jsme se na známce jedna mínus, přičemž to mínus bylo za zpáteční cestu z Bruselu (viz. níže), se zbytkem roku vyjádřili všichni přítomní zástupci našeho estrádního souboru spokojenost.
V novém roce nás čeká, mimo běžné koncertní hemžení, náprava některých dluhů a restů - například bychom chtěli do šuplíku natočit cca čtyři písně na novou řadovou desku a konečně zprodukovat a zrealizovat ten slibovaný klip. Ale ten už si schováme na jaro, až bude venku nějaké pučení.
Přejeme všem našim sympatizantům, kteří nám zůstali věrní, i nově příchozím, aby se jim dobře dařilo a po nebezpečném roce s koncovkou 13 prožili normální rok s koncovkou 14. A aby jim přinášelo radost, kdykoli se někde potkáme. Q. B. F. F. F. S. Vaši Ž&S.
P.S.: fotky jsou z posledního (letošního) hraní v Telči, druhá řada z cudného předsilvestrovského mejdanu v Českých Budějovicích, kde by chtěl žít každý (a kde někteří skutečně žijí). (31.12.)

Jako dárek a ohlédnutí za končícím rokem si můžete stáhnout balíček 40ti dosud (většinou) nepublikovaných fotek ve velikosti vhodné pro pozadí plochy. Najdete na www.zalman.cz/foto_2013.zip. (27.12.)

Večerem v klášterním kostele sv. Antonína Paduánského (nyní odsvěceného) v Sokolově jsme prakticky zakončili letošní koncertní sezónu, protože zájezd na Vánoční prázdniny v Telči je spíš družným setkáním se známými, než nějakým oficiálním podnikem.
Kostel byl zaplněný do posledního místečka (včetně balkónu, kdysi kůru) a na závěr jsme od místních kromě květin dostali pod stromeček ovace vestoje a vlnu pozitivní energie, která nás málem povalila. Líp jsme si konec roku ani neuměli představit.
Za několik hodin vyvrcholí Štědrý den, tak Vám přejeme, abyste kromě dárků, bez kterých to v rozvinuté konzumní společnosti nejde, našli kolem sebe i blízké duše a bylo Vám v jejich společnosi dobře. Nezapomeňte ani na různé domácí mazlíčky - kočku, psa, ti movitější majordoma, služku a zahradníka, tatínek na svou oblíbenou au pair a maminka na svého oblíbeného Ukrajince, který vám loni kopal díru na bazén. I oni mají právo na trochu svátečního usebrání a pár vanilkových rohlíčků. (24.12.)

V tuto chvíli už jsme všichni v teple a bezpečí svých příbytků, třídíme fotky a zážitky a kloktáme vincentku. Taky stylizujeme děkovný dopis do ČHMÚ, protože závěr letošního roku je (byl) opravdu masakrózní a zvládli jsme ho bez újmy i díky přijatelnému počasí. Jen zvukařské auto urazilo od začátku měsíce skoro dva a půl tisíce kilometrů (ti z nás, kteří se vraceli ze štací domů, ještě o něco víc), takže je nabíledni, jak moc byl pro zdar našeho putování důležitý momentální stav povětrnosti.
Potěšilo nás, že všechny samostatné koncerty byly, když ne vyprodané (např. Třebíč cca 300 diváků), alespoň velmi slušně navštívené a že jsme mohli mnoha lidem nabídnout krátké zastavení v předvánočním běsu. Naplňuje nás to optimismem a chutí do další práce.
Do konce roku máme ještě dva sólo výjezdy (Sokolov a Telč) a předsilvestrovský večírek s našimi nejbližšími (tzv. Silvestr praecox). Ale to už bude brnkačka.
Fotek ze zimní tour jsou stovky, ale, protože my se na nich lišíme jen v míře zakuklenosti (podle toho, jestli se hrálo uvnitř nebo vně), nabízíme tentokrát několik náhodných pohledů do publika z poslední doby. Jestli jste byli u toho, hledejte se. Jako dárek pověsíme větší balík fotek v dobré kvalitě do úschovny pro třicet nejpohotovějších. Příslušné album, pokrývající venkovní adventní vystoupení, je samozřejmě i na našem FB profilu. (20.12.)

V posledním listopadovém týdnu nastalo v našem kolektivu výrazné hemžení, které ustane až na konci adventu. Společné koncerty se spolubratry z hnutí FOLK ŽIJE! už máme za sebou tři (Žalozpěv v Pozořicích, 4ZDI v Pelhřimově a Kofe@Vlna v brněnském Cafe Práh), ještě si zahrajeme se Strunovratem v Chotěboři.
V kalendáři máme i několik zastávek venkovních a doufáme, že Taťána Míková k nám bude milosrdná jako dosud a kdyby přece jen nařídila zimu, aspoň nám pošle do Opavy nějaký teplomet (tam jsme zažili dosud největší zimu, - 22 stupňů, a kytary se z hudebních nástrojů změnily na nepotřebné kusy dřeva). První venkovní produkce bude dnes v Českých Budějovicích a zatím to vypadá nadějně - venku je kolem nuly a zvedá se mlha.
Fotky jsou z Bratislavy, Brna a Plzně. (4.12.)

Jak je vidět na poslední přiložené fotce, do DK Metropol v jihočeské metropoli se na vzpomínkový koncert ke 45ti letům skupiny Minnesengři sešlo tolik gratulantů, že se ani nevešli při děkovačce na forbíně do jedné řady. Řada muzikantů, kteří prošli touto jihočeskou hudební legendou, si totiž přivedla svoje současné kapely, takže diváci dostali v jednom balíčku krátká vystoupení Žalmanova současného Spolu, skupiny Dr. Míza Vojty Zíchy, Nezmarů, momentálního sdružení kolem Jiřího Smrže, Pavlíny Jíšové a mohli si zavzpomínat při zpěvu celkem pěti bývalých zpěvaček.
Součástí večera byl křest knihy To byli Minnesengři novinářky a spisovatelky Hany Hosnedlové, dvojalba archivních rozhlasových nahrávek Minnesengrů a cédéčka Pavlíny Braunové, které vyslali do světa společnou péčí Jiří Smrž a zvukař Jan Friedl.
Publikum ve zcela zaplněném společenském sálu Metropolu (oficiální údaj uvádí 590 prodaných vstupenek) odměnilo umělce na zcela zaplněném pódiu ovacemi vestoje, naše nepostradatelná Dáša Franková nás odměnila opuletním občerstvením, bezchybnou inspicí a několika stovkami fotek. Jak to mohla všechno stihnout, je záhadou. Stejně tak je třeba poděkovat a vyzdvihnout výkon týmu zvukaře Petra Michala, který ani jednou nezabloudil v množství kabelů a čudlíků, takže všechna vystoupení na sebe svižně navazovala bez technických pauz, které jinak běžně doprovázejí hudební festivaly. A tohle byl hudební festival par excellence.
Zde uvedené fotky se týkají zejména naší kapely, zbytek večera pokrývá album na našem FB profilu. (25.11.)

První z dvojkoncertů s kapelami sdruženými pod křídly FOLK ŽIJE! byl v Pozořicích 7. listopadu a vzájemně jsme se hostili se skupinou Žalozpěv.
Kromě toho, že z terasy tamního dělnického domu je pozoruhodný výhled, na koncert dorazilo pozoruhodné publikum - soustředěné a pozorné. Nikdo ani nevzdechl, že ten den ruští bolševici kdysi dávno svrhli prozatímní vládu Alexandra Kerenského a nastolili teror a ještě poměrně nedávno začínal tzv. měsíc zostřeného přátelství (i když v čase těsně po volbách bychom si to asi měli připomínat).
Fotil Roman Jedlička, děkujeme. (12.11.)

Před koncem klidového režimu jsme si vyjeli do Kutné Hory, která nám dosud v novodobém portfoliu chyběla - Žalman tu byl služebně naposledy před čtyřmi a půl lety. Po jarním pokusu v Berouně jsme znovu vyzkoušeli model, kdy si prostor sami pronajmeme, zainstalujeme a zalidníme. Z toho důvodu padla volba na kutnohorskou sokolovnu, kde sice některé části mobiliáře pamatují ještě doktora Tyrše, ale na průběh koncertu to nemělo vliv a antické idei kalokagathie jsme se během večera nijak nezpronevěřili, takže naši místní podporovatelé mohli zůstat v klidu.
Listopad bude ve znamení několika výročí. V Malostranské besedě bude řeč především o dvacátém výročí momentu, kdy Žalman vydechl naposledy (cigaretový kouř) a hned o týden později nás čeká velký koncert ke 45ti letům Minnesengrů. Na pódiu českobudějovického Metropolu se vyskytnou všichni(echny), kdo měli(y) s touhle legendou co do činění. Budeme například doprovázet zpěvačky Janu Vejvarovou - Kloudovou a Lídu Šimonovou - Pouzarovou, další bývalé uvede ve svém bloku exMinnesengr Jiří Smrž. Zavzpomínáme samozřejmě na stěžejní členy kapely, kteří se výročí už nedožili a před pauzou se bude křtít nové dvojalbum a kniha To byli Minnesengři. Zvali jsme i jihočeského hejtmana, ale po nedávném trapasu se ztrátou paměti (tzv. lánská schůzka) se možná bude držet zpátky a nepřijde.
Čeká nás i několik koncertů, jež mají za cíl (mimo jiné) připomenout jarní sampler Folk žije! Zahrajeme si s hudebními tělesy Žalozpěv (Pozořice), 4zdi (Pelhřimov), Duo Ťuk (Žamberk) a Kofe@Vlna (Brno). Všechno je to v plánu práce.
Při posledním uploadu vyšlo najevo, že na Žalmanově webovém hnízdě je už víc než 700 fotek, obrázků, malůvek a grafických souborů. Pravděpodobně už ke všem nevedou linky a ke spoustě z nich se nedá normální cestou dostat, ale nahrané na serveru je pořád máme :-) (1.11.)

Po zhruba měsíční pauze (přerušené víkendem s fanklubem) jsme se ve veřejném prostoru znovu vynořili v Dělnickém domě v Brně - Líšni. Přibližovací manévr zvládli líp ti, kteří Brno objeli po D1, protože páteční odpolední špička v Židenicích byla nekompromisní a auta se v zácpě pohybovala procházkovou rychlostí zamyšleného houbaře.
Po důkladné zkoušce přišlo první příjemné překvapení - před začátkem koncertu v domě nezůstala žádná volná židle a poslední příchozí nakonec seděli porůznu na stolech a okenních parapetech. Konečná bilance 305 platících (při kapacitě sálu cca 280). Jak už to v Brně bývá dobrým zvykem, vektory se během večera sečetly a publikum šlo s námi až do závěrečných ovací vestoje.
Hezky nám ta podzimní sezóna začíná. (20.10.)

Tradici svatováclavských poutí v Kalištích u Humpolce udržujeme už osmý rok, akorát že u nás se jmenují sraz fanklubu.
Letošní hlavní atrakce: houby, Míšin chlapeček, pečené krůty, nový přístroj na kafe, houby, upomínkové šátky (díky nim jsme vypadali jako vojáci Konfederace), tipovací soutěž, houby, křížovka. Páteční noc končila v půl páté, sobotní o něco dřív.
Tým manželů Kutišových nás znovu (pokolikáté už) dostal svou starostlivostí a ochotou. Moc jim za všechno děkujeme.
Následující měsíc se společně budeme vyskytovat hlavně ve zkušebně, protože bychom rádi docvičili několik nových písní a trochu vyprášili ty současné. Připravy na velký koncert k výročí Minnesengrů taky něco spotřebují, takže nudit se v relativně volném měsící určitě nebudeme.
Množství fotek ze srazu už v tuto chvíli poletuje po fejsbůku, zde jenom několik stěžejních. (29.9.)

Mezi hlavní záchytné body v srpnu měl, kromě festivalů, patřit i tradiční koncert v klášteře Rosa coeli v Dolních Kounicích. Kvůli nejisté meteosituaci jsme se nakonec rozhodli pro přesun do místního kulturáku, protože v celé republice už od rána lilo. Nevíme, jakým zásahem shůry se to stalo, ale nakonec v DK nespadla ani kapka, takže jsme odjížděli po suché silnici (ne daleko, hned za kopcem to začalo). Atmosféra v sále taky nebyla špatná, ale klášter je klášter. Snad si to příště vynahradíme.
V Kyjově jsme následující den popřáli hodně dobrého novomanželům Linhárkovým (Franta je náš bývalý manažer a pořadatel festivalu Žalmanův folkový Kyjov). Měli jsme ze svatby takovou radost, že noční mejdan musel ukončit sám ženich (z organizačních důvodů), jinak tam sedíme doteď.
Všechny srpnové zastávky byly něčím zajímavé, nejvíc se nám líbilo v Pardubicích na Pernštejnské Fortuně a na Mohelnickém dostavníku, kde jsme v nové sestavě hráli poprvé. Protože jsme se potkali se spřátelenou skupinou Marien, udělali jsme si na pódiu vzájemně křoví.
Nyní se nacházíme v klidovém režimu (tzv. dovolená), který využívá každý (každá) po svém. Setkáme se až v polovině září v Prostějově na Hanáckých slavnostech a pak budeme v podzimních měsících pracovat na nových písních, zřejmě si do foroty i nějakou natočíme. Hlavně musíme sebrat dost sil na prosincový blázinec (viz. kalendář).
Přejeme Vám šťastný start do nového ŠR. Fotky z koncertu v Dolních Kounicích, z Kyjova a z Mohelnického dostavníku najdete v albech na http://fotofranta.rajce.idnes.cz, obrázky z Pardubic se brzy objeví na stránkách festivalu.
Zde umístěné fotky z Mohelnice nám přiletěly od Lucy. (2.9.)

Nízká četnost záznamů v Žalmanachu neznamená, že se nic neděje, naopak - zběsilý trysk prázdnin nám nenechá chvilku na zklidnění a doplnění alespoň základních informací. Stíháme sotva obhospodařovat kapelní status na FB, který je na údržbu mnohem jednodušší.
Od posledně byla důležitým záchytným bodem celovíkendová, takřka rodinná, oslava narozenin a vedle ní několik festivalů různé důležitosti. Stihli jsme dokončit nahrávku písně Poslední vlak do Rájova, která by měla být základem nové desky a k níž bychom rádi na podzim natočili klip s Kubou Vlachýnským, autorem našeho DVD.
To mělo (DVD) první narozeniny v Telči, kde bylo (na den přesně po roce) pokřtěno, i když křest zůstal trochu ve stínu gratulací k narozeninám guru Prázdnin v Telči Milana Medvěda Koláře. Fotoalbum na FB zopakujeme pro jistotu i tady, ti, co u toho nebyli, mohou vzít zavděk aspoň videem v archivu PvT, hledejte nás pod datem 5. srpna.
Rodinný festiválek v Níhově, který pořádá spřátelená kapela Žalozpěv, jsme měli silně obsazený spřátelenými fotografy, takže množství pěkných fotek najdete tady nebo tady.
Chaac, Thór, Iškur, Tlaloc a ostatní bohové, kteří mají ve svém referátu srážky, k nám byli v posledních dnech milostiví, pročež jenom v Budyni nad Ohří chvilku pršelo (ještě jsme stáli na pódiu, takže to pravděpodobně bude na nás) a bouřka nás jenom lízla, jinak jsme měli na počasí kliku. Na důležitém koncertu v klášteře Rosa coeli v Dolních Kounicích bude (tento pátek) možná všechno jinak, ale nepředbíhejme. (6.8.)

Prázdniny se rychle rozběhly a, soudě podle dvou dosavadních víkendů, zatím se vyvíjejí uspokojivě.
Mnoho pozitivních reakcí se nám dostalo po Žalmanově večeru na Festivalu Slunce ve Strážnici a hned následující den jsme je mohli předat dál na novém festiválku Folkové ostrovy v Bražci u Náchoda. Fakt se povedl. Během našeho setu se křtila kompilace FOLK ŽIJE! a oba duchovní otcové křtili doslova vlastními těly - vrhli se s cédéčkem do Metuje. Průměrný nájezd během víkendu 600 km, ve Strážnici padla jedna flaštička repelentu.
Fotky jsou z druhého víkendu, kdy jsme měli ve fermanu tři zastávky - Habartov na okraji sokolovské hnědouhelné pánve (1. ročník Habartovského kulturního léta), Vráž u Písku (oslavy 690. narozenin obce) a Dačice (festival O dačickou kostku cukru). Všude byli zajímaví předskakující, třeba ve Vráži hybridní dudácká kapela s tubou a dvěma akordeony, ale skutečným zážitkem bylo vystoupení fenomenálního písničkáře Martina Rouse v Dačicích. To jsme čuměli... Průměrný nájezd během víkendu 750 km, bez repelentů. (15.7.)

Červen trochu nešťastně začal, ale o to lépe skončil. Hned prvního jsme dvakrát testovali vlastní nepromokavost (v Ražicích a Heřmanově Huti) a shodli jsme se, že kdo měl pláštěnku a holiny, byl vítěz. Možná tolik pršelo na počest desátého výročí napouštění přehrady Tři soutěsky, nebo to měl být relativizující dodatek k lidové pranostice O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu - kdo ví. Efekt mokrého víkendu jsme pocítili ještě za čtrnáct dní, když se kvůli následkům povodní rušila Dvorana Country rádia na závodišti v Chuchli.
Ještě jednou jsme v červnu okusili vodu, a sice na festiválku TO Yukon v lomu u Kosova u Kamenného Újezdu u Českých Budějovic. Během našeho bloku přešla krátká ošklivě vypadající bouřka, takže Žalman si mezi místními utužil pověst závlahového muže. Ale v nedalekém Českém Krumlově, kde zrovna vrcholily Slavnosti pětilisté růže, dopadli stejně, takže naše vina to nebyla.
Na opačném konci měsíce byla povětrnost uměřená, možná proto, že k poslednímu červnu se žádná známá pranostika nevztahuje a tudíž nebylo co popírat. Výlet na hrad Hněvín patřil k nejpoetičtějším zastávkám letošního léta, měli jsme sebou aparát a pár ochotných rukou, takže po čase připojujeme i několik fotek. (2.7.)

Omlouváme se všem, kteří u rádia čekali, že nás v pátek večer uslyší naživo z festivalu Folkové Chvojení - v důsledku posunu programu jsme se, coby poslední kapela, ocitli mimo vysílací čas přímého přenosu. Jako kompenzaci a omluvu nabízíme záznam našeho vystoupení, který půjde zítra, 19. června, od 20.00 na všech regionálních stanicích Českého rozhlasu, což je vlastně výhra, protože živák vysílalo pouze královéhradecké studio.
Stránku s dalšími podrobnostmi najdete tady. (18.6.)

Kdo jste ještě neslyšeli sestřih živého vysílání z ČRo Pardubice, je v archivu rádia tady. Týká se zejména nefejsbůkové části našeho elektorátu.
Dvorana Country rádia na dostihovém závodišti v Praze - Chuchli byla z evidentních důvodů zrušena. Prostor není ve stavu, aby se na něm cokoli kromě úklidu odehrávalo. O náhradním místě a termínu se jedná.
Po propršené sobotě, která odstartovala povodně a pro nás znamenala dvoják v Ražicích a Heřmanově Huti, byla ta další o poznání veselejší - sice přejezd z Uherského Brodu do Jablonného nad Orlicí byl o něco náročnější, ale voda shůry nás minula (předešla). Žalman testoval nový zpěvový mikrofon (DPA D:facto) a my ostatní jsme mu záviděli.
Chystáme se na festival Folkové chvojení, kde se nám vždycky líbilo, nejen proto, že ho pořádá naše domovská agentura FOLK ŽIJE!. Letošní ročník bude celý technicky zajišťovat tým našeho zvukaře Petra Michala, my budeme hrát v pátek jako poslední. Snad nám budou Taťána Míková, Alena Zárybnická, Pavel Karas, Michal Žák a všichni ostatní, kteří rozhodují o počasí, příznivě naklonováni.
Po víkendu se sejdeme ve studiu a budeme pokračovat v práci na nové písni Poslední vlak do Rájova (už jsme ji tu a tam hráli). Nahrávku si schováme na příští album, do konce léta bychom k ní chtěli pořídit videoklip. (11.6.)

Spřátelený festival Muzikantský heřmánek se přiblížil natolik, že od pořadatelů přiletěla definitivní verze plakátu. Můžete ho vidět tady (pdf) nebo tady (jpg). Už se těšíme. (20.5.)

Ke slavnému výročí Českého rozhlasu jsme přiložili skromné polínko - ve studiu ČRo v Pardubicích, respektive v přilehlém divadelním sále jsme v rámci pořadu Folková pohlazení Víti Troníčka hráli hodinu naživo. Vzhledem k tomu, že bylo krátce po poledni, a to většina muzikantů teprve hledá, kde je sever, bylo to počínání poněkud troufalé, ale poctivě jsme cestou protahovali hlasivky, kloktali vincentku a cucali podpůrné pastilky, takže to všechno dopadlo celkem dobře (slyšeli jsme záznam).
Kdo jste neměli možnost to poslouchat onlajn, další příležitost bude v úterý 21. května ve 20.00 hodin, kdy pořad půjde v repríze na všech regionálních stanicích Českého rozhlasu v rámci společného vysílání Studia Noc. Kromě toho bude lze pořad nalézt v rozhlasovém archivu, pro fanklub bychom rádi záznam ve formátu mp3 pověsili někam do úschovny, k tomu ale musíme napřed získat souhlas odpovědných rozhlasových činitelů.
Půl hodiny po skončení přenosu už jsme zase seděli v autech, protože nás čekal přejezd do slovenské Skalice na festival Trdlofest a hlavně na následný večírek ve sklepě Milana Horáčka v Sudoměřicích. Z toho žádný záznam v archivu rádia určitě nebude a je to dobře :-). (19.5.)

Dubnový souhrn: mimo níže zmíněnou Lucernu byl v dubnu významný hlavně společný koncert a společný křest společného nosiče, to vše se skupinou Marien v Malostranské besedě. Kromě vydařeného večera jsme měli radost i z milého dárku pro naše společné miminko - sady kojeneckých lahví s poněkud nekojeneckým (mnohaprocentním) obsahem.
Hned následující víkend jsme hráli na Portě ve Vlasenici u Kamenice na Lipou jako host oblastního předkola Vysočina (v muzikantském žargonu se tomu říká odstrašující příklad :-)) a pak na hudebních slavnostech v Rosicích, kde jsme si se žáky tamní ZUŠ střihli některé notorické songy.
Vše je obrazově zdokumentováno na našem FB profilu, pro zbytkovou část populace zde připojujeme aspoň pár fotek.
V květnu nás čeká další rádio, tentokrát živé natáčení pořadu Folková pohlazení Víti Troníčka v ČRo Pardubice. Bude to v sobotu 18. krátce po poledni, tak snad už budeme schopni zpěvu. (2.5.)

Naše nové albo je nově možné objednat na dobírku v e-shopu BeatPoint.cz, popř. koupit ve stejnojmenné prodejně v Brně na Kapucínském náměstí 10. (15.4.)

Na Dvoraně Country radia v pražské Lucerně nám připadl čestný úkol celý večer uzavřít a diváky vyprovodit na poslední tramvaj. Jak už to s čestnými úkoly bývá, ne vždy se kryjí představy všech stran, zažili jsme to ostatně mnohokrát na Zahradě, kde pocta znamenala čekat do tří po půlnoci a pak hrát pro prořídlé auditorium ne zcela střízlivých tanečníků. V Lucerně nikdo naštěstí netančil. Chápeme, že někdo musí být poslední, ale proč to máme být zrovna my :-)
Ale rádi jsme se do Lucerny podívali, třeba Míša stála na tamním pódiu naposledy při oslavě Žalmanových padesátin v roce 1996.
Fotky uveřejňujeme s laskavým svolením autorů Miroslava Vídeňského a Ivana Kurteva. Poslední je pro ty, kteří neměli nikdy možnost nakouknout do zákulisí slavného sálu - tohle vidí umělci, když míří do podzemí ke své šatně. Včetně zahraničních celebrit... (9.4.)

Letošní březen byl zatím nejhektičtějším měsícem v naší dosavadní krátké historii. Kromě níže popsaného zájezdu do Bruselu jsme zvládli dovést k vítěznému konci CD/DVD z koncertu v Telči, naplno rozběhnout kapelní profil na Facebooku, natočit živý koncert pro potřeby ČRo České Budějovice a natočit jednu píseň pro kompilaci FOLK ŽIJE!. K tomu všemu na březen vycházejí v kapele čtvery narozeniny, z toho dvoje kulaté, jedny půlkulaté a jedny hranaté (všechny v rozmezí čtrnácti dnů). Větší masakr už asi nezažijeme (pokud si na sebe něco podobného zase nevymyslíme).
V pondělí 25. března jsme v pražském Gongu poprvé viděli a vzápětí pokřtili naše nové děťátko - album Živě v Telči 2012. Křtili manželé Tichotovi, čehož si velmi vážíme, na druhou stranu se nám nehrálo úplně lehce u vědomí, že pan doktor sedí v sále (a všemu, co děláme, rozumí).
Nové album zatím není v běžné distribuci, budeme ho prodávat na koncertech, nebo si o něj můžete napsat na obchod@zalman.cz (je potřeba počítat s navýšením ceny o dobírku). Běžná cena je 250,- Kč, členové fanklubu ho budou mít za 200,- Kč. Jako vždy, i teď spoléháme na laojalitu našeho elektorátu a doufáme, že album hned někdo nepověsí na internet. Tři videa z DVD jsme k navnadění umístili na YouTube (my to překládáme jako Ty rouro!), najdete je na kanálu FOLK ŽIJE!.
Duben bude o poznání klidnější - někteří sice celý měsíc nevylezou ze studia, neboť do konce dubna by mělo být natočeno kompilační CD FŽ! a, protože se natáčí v našem domovském studiu MK Production, máme o zábavu postaráno. Ale to se většiny kapely netýká.
Přejeme Vám hezké Velikonoce, šťastný návrat domů a brzy někde na viděnou. Kdyby Vás přicházející jaro vypudilo někam s rýčem do terénu, pomněte, že (jak se traduje u nás) na Velký pátek se nemá hébat s půdó. (28.3.)

Řada stanic bruselského metra je pojmenována po nějakém význačném Belgičanovi - například na trase, kterou jsme jeli do centra, byly stanice Jacques Brel, Eddy Merckx a Josephine-Charlotte (správně by se měla jmenovat Josephine-Charlotte Ingeborg Elisabeth Marie-José Marguerite Astrid, ale to by se na cedule blbě psalo). Představte si, že v Praze se stanice metra jmenuje třeba Jiří Raška nebo Jaromír Jágr...
Popsat (i ve stručnosti) celou anabázi přesahuje formát běžné zprávy, skutečně heslovitě by to mohlo vypadat takhle:
neděle:
6.00 odjezd auta s dvoučlennou posádkou, nástroji a vším, co se nevejde do letadla (ostatní ještě spí), příjezd do Bruselu kolem 16.30 (ostatní se zrovna v Praze přesouvají na letiště), večer kolem deváté radostné shledání všech šesti členů výpravy v domě našich hostitelů na předměstí Bruselu. V jednu v noci večerka na hotelu.
pondělí:
9.00 snídaně a společný odjezd MHD do centra na turistický způsob. Už se začala projevovat blížící se studená fronta, proto jsme to s pobytem venku moc nepřeháněli. Oběd v restauraci Raphael kousek od centrálního náměstí, steak z argentinského býka (tvrdil vrchní) za překvapivě lidovou cenu, pak suvenýry (jak jinak než belgická čokoláda) a návrat do hotelu. Po páté odjezd v odpolední špičce do klubu The Music Village v centru Bruselu a příprava na večer. Na místě byla mladá místní zvukařka (!), která i z naší lámané angličtiny svižně pochopila, co chceme.
Před osmou začátek koncertu, který moderoval Doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., bývalý český ministr životního prostředí (dnes zastává post Deputy Director-General for the Food Chain in DG Health and Consumers of the European Commission), v mezerách mezi hudbou zpovídal stálého velvyslance ČR při EU PhDr. Martina Povejšila a šéfredaktora Respektu Erika Taberyho (ten přiletěl s naší výpravou). Mezitím jsme hráli. Konec cca ve 22.30, návrat na hotel a krátký rozlučkový večírek u Miků doma.
úterý:
7.30 odjezd na letiště a čekání na nějaké letadlo, které by dokázalo vzlétnout ve sněhu a vichru. "Pěší" křídlo v 8.15 odjezd směr hranice s Německem. Aviatici se po několika peripetiích dostali do Prahy po poledni, náklaďáku trvala cesta po zasněžených dálnicích 19 hodin nepřetržitého pohybu vpřed (často velmi neznatelného). Průměrná rychlost při dojezdu do Českých Budějovic ve středu ve 3.15 ráno vyšla na ohromujících 49,7 km/h.
Se sněhovou kalamitou to byla trefa, ale dopadli jsme ještě relativně dobře, v jiné části Německa skončilo v hromadné havárii asi 140 aut, my jsme dojeli jenom obalení ledem, ale bez jediného škrábance. Poslední kus německého ledu vypadl z podběhu auta až za tři dny v Dobřichovicích :-)
Album s fotkami je na FB, něco časem dáme i sem pro nefejsbůkovou veřejnost. Děkujeme především panu Mikovi a jeho ženě za příležitost podívat se do hlavního města Evropy a za to, jak se o nás neúnavně starali. Snad jim to někdy nějak budeme moci vrátit. (16.3.)

Jako návnadu pro nedočkavé jsme na FB a YT umístili jednu píseň z nového alba Živě v Telči 2012 a do vydání a prvního křtu to ještě několikrát zopakujeme.
Na Youtube najdete video tady, pro naše kamarády na Knize ksichtů odkazu netřeba - modří už vědí. Za první hodinu si Grétu přehrálo skoro 300 lidí. Asi proto, že je neděle :-) (3.3.)

Zhruba 5 minut před začátkem koncertu v Praze-Kyjích se uzavřel devatenáctý rok společného hraní Žalmana s Petrem Novotným (tehdy jsme začínali přesně v sedm). To znamená, že za rok budeme v kapele slavit bramborovou svatbu. (28.2.)

Zítra uplyne rok od našeho prvního koncertu v Pelhřimově, takže do budoucna škrtáme přídomek "začínající" a necháváme jenom "mladá perspektivní kapela" :-)
Máme sestříhané video z prázdnin v Telči a dokončujeme práce na obalu nového alba, aby začátkem března mohlo jít do výroby a 25.3. v Gongu bude první křest. Další samozřejmě uděláme 16. dubna v Malostranské besedě (ten rovnou spojíme se šibřinkami), ale i jinde během jara budeme nový nosič všemožně propagovat.
Celé se to bude jmenovat Žalman @ Spol. Živě v Telči 2012, v krabičce budou dvě placky - DVD a CD (pro ty, co ještě nemají DVD přehrávač v autě), obě média budou obsahovat 18 písní Ž&S a 3 písně kapely Marien, která byla na koncertě naším hostem a v závěru nám dělala křoví (support). Radost možná budou mít někteří kamarádi z fanklubu (Péťa Cihelka, Jarda Gál, Pavel s Gábinou a další), kteří se hojně vyskytují v záběru při pohledu kamery do publika. Možná taky ne - ne každý se sobě líbí v televizoru.
Náš březnový koncert v Bruselu je údajně už vyprodaný.
V březnu budeme pro kompilaci FOLK ŽIJE! točit jednu píseň ve studiu MKP v Českých Budějovicích.
Obnovili jsme kapelní profil na Facebooku, takže pro flash info si choďte tam, krátké reporty a fotky z událostí umisťujeme často dřív, než se vůbec staly. (22.2.)

Na počest sedmdesátých narozenin amerického programátora Kena Thompsona (tvůrce operačního systému Unix a znakové sady UTF-8) jsme strávili celý den u počítače, pročež máme dokončenou zvukovou stopu záznamu z koncertu v Telči. Příští týden proběhne finální sestřih videa a už zvolna začínáme věřit, že 25. března v pražském Gongu budeme moci představit a poprvé pokřtít naše nové DVD. Vybrali jsme na něj 18 písní, třemi přispěli naši tehdejší hosté na Prázdninách v Telči - skupina Marien.
Neuskutečněný houfný listopadový výlet do lůna EU si možná vynahradíme 11. března samostatným koncertem v Bruselu. Budeme se muset za tím účelem rozdělit na dvě skupiny - umělci poletí, crew se bude přesouvat s nákladem po vlastní ose. Už se těšíme na 950 kilometrů v tranzitu...
Metodicky se budeme na výletě opírat o deset let starý fejeton z Malostranské besedy, který jsem tehdy nazval Europíseň, ale vskrytu doufáme, že se evropští úředníci budou chtít uvolnit po práci a nebudou příliš zkoumat, jestli se naše písně dostatečně podobají aktuálně platným regulím.
Fotky jsou z koncertu v Bystrci - to je ta vesnice u Brna mezi Žabinami a Pisoárkami. (4.2.)

Podle četnosti záznamů by to mohlo vypadat, že se v kapele celý leden nic nedělo, ale vězte, že jsme se vůbec neflákali.
Samozřejmě nějaká dovolená byla, ale jinak jsme od začátku roku měli dvě kolečka zkoušek v Písku, jednu veledůležitou schůzi v Masných krámech, na níž jsme provedli několik systémových změn (mimo jiné změnu agentury) a mezitím jsme skoro dokončili DVD z loňského koncertu v Telči. První křest, pokud se něco nestane, by měl být koncem března v pražském Gongu.
Fotky jsou ze zkoušky v divadelní kavárně v Písku a z prvního letošního koncertu v Rokycanech. (27.1.)

Nový rok přináší jednu drobnou změnu v organizaci stránek - pod odkazy v záhlaví najdete tři starší ročníky Žalmanachu, takže nás teď můžete sledovat zpátky do minulosti až na začátek roku 2010. Mimo jiné tak máte možnost, kromě četby nejrůznějších informací a drbů, znovu vidět skoro 500 fotek z nedávné minulosti.
Mejdan Country rádia v Lucerně, který byl původně plánovaný na tuto sobotu, se přesouvá na duben. Nový termín je sobota 6.4., vše ostatní (program například) by mělo zůstat beze změny.
První společnou sezónu jsme završili koncertem v Telči. Vánoční prázdniny se poprvé odehrávaly ve zrekonstruované zámecké konírně, která je větší než justiční sál a má i lepší občanskou vybavenost (jenom veřejné WC zůstalo na opačném konci nádvoří). Potěšilo nás, že koncert byl dopředu vyprodaný.
Večer jsme tradičně skončili v restauraci U Zachariáše, tentokrát sice nedošlo (k lítosti mnohých) na spontánní muzicírování, ale promítání starších videí taky nebylo špatné. Hlavně záznam koncertu v Lucerně k Žalmanovým padesátinám vzbudil všeobecné veselí, protože někteří z nás (třeba ten mladý chasník, co tam hrál na basu) se za těch šestnáct let opravdu změnili k nepoznání.
Ještě jednou Vás všechny zdravíme, vinšujem rozvahu a bystrý úsudek při volbě prezidenta a těšíme se na shledání. Nebude to jednoduchý rok, ale věříme, že i v době, kdy třeba v kinech meziročně klesly tržby o čtvrtinu, K.G. už není Zlatým slavíkem a vůbec je to samá nejistota vůkol, se neztratíme a s Vaší podporou v zádech se protlučeme do lepších časů. (1.1.)